Příroda a krajina

Krajina, to je místo, ve kterém žijeme. Kopce v okolí, lesy, louky, pole, řeky, ale i města, městečka a vesnice. To vše dává dohromady krajinu našeho domova. Stejnou krajinu vnímá jinak turista, který jí prochází, jinak člověk, který v ní bydlí a jinak třeba profesionální střážce přírody.

Z hlediska přírodovědy je krajina především tzv. ekosystémem. Ekosystém je soubor všech živých i neživých částí krajiny, které se v průběhu času vyvíjejí, vzájemně spolu reagují a navzájem se ovlivňují - kladně, ale třeba i záporně. Pro lepší představu můžeme uvést pár příkladů ekosystémů: rybník, les, louka, ale třeba i starý doupný strom, v němž žije spousta hmyzu, který pojídají ptáci, roste na něm mech a lišejník a sem tam i nějaká ta kapradinka.

V každém ekosystému fungují takzvané potravní řetězce. Jako konkrétní příklad třeba obyčejná kytička v lese: své živiny bere z půdy a vody, aby ve správný čas mohla rozkvést. Potom se na květ slétají motýli, včely, vosy a další opylovači. Ti se posléze stanou potravou ptáků nebo obojživelníků či plazů. Samotnou květinu zase může spást například srnka. Ptáka uloví dravec, srnu šelma nebo také člověk. Tím se potravní řetězec uzavírá v kruhu. Nestrávené zbytky potravy se stávají zase humusem, živinami pro květiny, trávu i stromy a celý řetězec se znovu a znovu opakuje. V přírodě, v každém ekosystému, je takových vzájemných vztahů a vazeb celá řada.

Problém nastane, když se tento geniální přírodní kruh někde přeruší. Například když člověk prakticky vyhubil v České republice velké šelmy, přemnožuje se srnčí a další spárkatá zvěř, která potom okusuje výhonky a kůru mladých smrčků a brání tak přirozené obnově lesa. Člověk potom musí lovem napravovat to, co způsobil. Prakticky každý den dochází na světě k vymření nějakého druhu živočicha nebo rostliny. V naprosté většině je to právě kvůli působení lidí - jak zabíráme stále větší části krajiny, abychom v ní namísto přírody postavili nové hypermarkety, silnice a továrny, zamořujeme vodu a vzduch znečištěním, ubývá ostatním živočichům na planetě místo, kde mohou spokojeně žít.

Člověk, přestože vědecky se jmenuje Člověk rozumný, si v tomto vůbec rozumně nepočíná. Příroda nám totiž poskytuje spoustu služeb, bez kterých se neobejdeme a které nám nikdo jiný nabídnout nemůže. Potraviny, dýchatelný vzduch, pitnou vodu, suroviny pro výrobu všeho, co používáme - to všechno máme právě od přírody. Tím, že přírodu ničíme, pomalu, ale jistě si podřezáváme větev, na které sami sedíme.